stav
stav 1. soubor hodnot fyz. veličin nutných k popisu a určení vývoje a chování soustavy. V klas. mech. je s. určen hodnotami souřadnic a hybností všech částic. V kvantové mech. je s. dán vlnovou funkcí, popř. kvantovými čísly. Makroskopický s. (makrostav) charakterizuje vlastnosti soustavy jako celku (globální vlastnosti). V termodynamice se k charakteristice s. používá makroskopických parametrů, např. hustoty, koncentrací, teploty, objemu, tlaku. S. termodynamické rovnováhy je nejúplnějším s. rovnováhy; zahrnuje rovnováhu mech., fázovou, tepelnou i chem.; 2. chem. ve s. zrodu (in statu nascendi), stav, ve kterém je prvek v okamžiku, kdy se uvolňuje z některých svých slouč.; tehdy bývá velmi reaktivní, např. vodík; 3. text. zařízení k výr. tkanin. Tkalcovské s. jsou mech., automat., např. tryskové (bezčlunkové), vzduchové, popř. vodní, speciální, např. na výr. koberců a stuh; 4. hist. viz stavy; 5. psychol. viz psychický stav.
