stávka
stávka, kolektivní zastavení práce zaměstnanci, kteří vystupují vůči změstnavatelům či podmínkám, za kterých pracují. Stávky vznikají z několika příčin: neshody ohledně mezd a pracovních podmínek, sympatií k jiným stávkujícím pracujícím, právních pří mezi různými odbory nebo čistě politických důvodů (příkladem je generální stávka). Stávky, které nejsou schváleny odbory, mohou být namířené proti odborovým předákům a zaměstnavateli současně.
Právo na stávku platí ve většině průmyslových zemích, byť v některých vyhlášení stávky musí předcházet přesně vymezená vyjednávání a pokus o urovnání sporu. V některých zemích jsou zakázany stávky čistě z politických důvodů či stávky státních zaměstnanců. Druh stávek, jejich cíle a četnost závisí na mnoha faktorech včetně politického sytému dané země, její historie a role odborů.
Většina stávek nebo stávkových pohotovostí má za cíl přivodit zaměstnavateli ztrátu za to, že neplní mzdové či jiné požadavky odborů nebo zaměstnanců. V některých zemích (např. Japonsku, ČR) stávky většinou nemají za cíl přivodit zaměstnavateli finanční ztráty, ale jsou spíš podobné demonstracím.
Právo na stávku bylo v evropských zemích legalizováno převážně během 19.st.
První stávky v českých zemích a na Slovensku souvisely s přechodem od manufakturní a řemeslné výr. k výr. tovární a časově spadají do období počátků prům. rev. (20.-30. léta 19.st.). Stávkové boje 30. let 19. století byly živelné a měly povahu vzpour (1830-31 Brno, Těšín, 1839 Rokytnice nad Jizerou). Přestože vláda vydala 1852 zák. o zákazu s., bylo v Čechách 1848-67 celkem 55 s., 1868-72 již 131. V období rozmachu prům. revoluce 1849-1870 docházelo k postupnému pronikání social. myšlenek do děl. hnut (zvl. v text. prům). Koaličním zákonem z 1870, namnoze různě vykládaným, bylo sice dělníkům přiznáno právo na s., ale i nadále byla převažující část s. potlačována státní mocí. V době hospodářské krize 1873 počet stávek klesl (1873-80 v č. zemích celkem 69 s.). V 80. letech došlo k výraznému růstu s. v průmyslu (1880-90: 354, 1891-1900: 772 s.), zvl. v hornictví.; požadavky se týkaly zejm. zvýšení mezd a zkrácení prac. doby. S postupnou industrializací sílilo v 90. letech stávkové hnutí na Slovensku. Stávky v č. zemích měly od 1905 výrazně polit. charakter (boj za všeob. hlasovací právo); výrazným předělem byla generální s. v listopadu 1905. 1901-05 se v českých zemích uskutečnilo 820 s., 1905-14 3 394 s.; na Slovensku 1905 až 1907 138 s. První svět. válka děl. hnutí do jisté míry ochromila. Ke s. docházelo i v protektorátu Čechy a Morava a ve sl. klerofašist. státě, přestože zde byly s. zakázány.
Po 2. světové válce proběhla významná s. v textilní továrně ve Varnsdorfu (1947). V době komunistického puče v únoru 1948 proběhla jednohodinová gen. s. (24. 2.), kterou komunisté zneužili k uchopení moci.
