sportovní letectví
sportovní letectví, létání a soutěžení na bezmotorových (plachtařství) a motorových letadlech; jedna z nejvýzn. branně tech. sport. disciplín v ČR organizovaná a řízená Svazarmem (pův. Aeroklub RČS, po 2.svět. válce Dobrovolný svaz lid. letectví, od 1952 součást Svazarmu); sport. činnost zahrnující jako soutěžní disciplíny leteckou akrobacii, letecku navigaci a lety na vzdálenost a rychlost (v bezmotorovém létání). - Mezinárodní letecká federace FAI (zal. 1905) rozlišuje jako prostředky létání letadla lehčí než vzduch (třída A - volný balón, třída B - vzducholoď) a těžší než vzduch (třída C - motorové letadlo, D - větroň či kluzák, E - rotorové letadlo, F model letadla, G - padák, H - letadlo s nosnými proudovými motory, I - letadlo poháněné lidskou silou, K kosmické letadlo, L - vznášedlo). V motorovém létání se soutěží nejčastěji ve třídě Cl (pozemní letouny). Jednotlivé kategorie se dělí podle druhu motoru (pístový, turbovrtulový, proudový, raketový), podle hmotnosti letadla v čase vzletu a podle leteckých disciplín (letecká akrobacie, vysoká pilotáž, technika pilotáže letu po okruhu, orientační či navigační lety, výškové lety, rychlostní lety). Zvláštní kategorii soutěží tvoří lety na vzdálenost v přímé linii. Letecké soutěže se pořádají i jako víceboje, v nichž jsou různé prvky spojovány do jediného komplexu. Vrcholnými soutěžemi jsou MS (obyčejně každé 2 roky) a ME.
