specializace výroby
specializace výroby, forma spol. dělby práce a její racionální organizace. Jejím zákl. je proces diferenciace jednotlivých výrob, při němž dochází k vyčleňování a osamostatňování jednotlivých odvětví, oborů, podniků, závodů, provozů, dílen a pracovišť vyrábějících stejnorodou, popř. podobnou produkci nebo provádějících stejné technol. operace. S. v. umožňuje dosahovat vysoké tech. a technol. úrovně výroby, racionální organizace práce, zvyšovat produktivitu práce a snižovat vlastní náklady. V rámci svět. social. hosp. soustavy znamená přednostní rozvíjení určitých výr. odvětví v těch zemích, které mají předpoklady pro výr. s nejmenšími náklady. S. v. v průmyslu se prosazuje zejm. jako proces specializace výr. programu na zákl. konstrukční či funkční podobnosti výrobků nebo podobnosti technol. procesů. Z hlediska výr. procesu se rozlišuje specializace předmětná, specializace fázová (technol.) a popř. i specializace pomocných činností.
