sférická stavba Země
sférická stavba Země, odvozena především ze seizmologických výzkumů zemského nitra. Skokem se měnící rychlosti seizmických vln jsou interpretovány jako hranice fyz. nespojité změny prostředí (diskontinuity), oddělující sféry různého látkového a fázového složení. Hlavní diskontinuity v hloubce 10-80 km (Mohorovičicova) a v hloubce 2 900 km (Gutenbergova) vyčleňují zemskou kůru, plášť a jádro. Protože ve svrchním plášti je plastická sféra (astenosféra), je nejsvrchnější plášť spojován s kůrou (litosféra) a spodní plášť označován jako mezosféra. Kůra pevnin se skládá z vrstvy sedimentární, granitové a bazaltové. V oceánské kůře druhá vrstva chybí. Plášť je tvořen ultrabazickými horninami, jádro je považováno za kovové (železoniklové), pevné ve vnitřním jádře (jadérku) a kapalné ve vnějším jádře. Diskontinuita uvnitř jádra leží v hloubce 5 200 km.
