sebeovládání
sebeovládání, korektivní působení volních procesů na vlastní city, přání a snahy určované sociálními a spol. normami; volní působení na emocionálně nežádoucí (afektivní) chování, motivované snahou zvládnout určitou situaci či dosáhnout konkrétního cíle; součást procesu zvyšování odolnosti vůči stresovým vlivům a zároveň akt. složka sociální adaptace. Nízký stupeň s. vede prostřednictvím konfliktogennosti chování k neurotizaci, trvale narušující psychickou rovnováhu jedince. Nejčastější formou poruch s. v sociální sféře jsou asociální projevy.
