satí
satí [-tý, sanskrt, dobrá, opravdová; podle jednoho ze jmen Šivovy manželky], podle hinduistické etiky ozn. pro věrnou ženu, která svého muže následuje až na pohřební hranici; přeneseno na obyčej upalování vdovy současně s jejím mrtvým manželem. Ve védském období zcela neznámý zvyk, spojen až s rozvojem hinduismu. S. bylo zakázáno brit. úřady 1829, místy se udrželo do 20.st., zejm. ve varně kšatrijů.