rituál
rituál [lat. ritus, řád, obyčej, obřad], 1. pravidelné, určitým kánonem (předpisem, zvykem) stanovené opakování určitých úkonů specifického charakteru; ustálený způsob jednání; 2. druh obřadu představující hist. vzniklou formu složitého symbolického chování, jež zahrnuje kodifikovaný systém aktivit (včetně řečových), sloužících k vyjádření určitých sociálních a kult. vztahů (uznání hodnot či autorit, podpora sociálně-normativního systému). V různých náb. soustavách sloužil r. jako hl. prostředek k vyjádření kultovních vztahů. S rozvojem mytol. a náb.filoz. systémů vznikaly mytol. interpretace r. a rituální prostředky dramatizace mýtu. I když taková náb. jako kř. (zejm. ve svých protestantských formách) vyhlašují primát duchovní stránky před. r., je praktické uchování jejich náb. podstaty zabezpečováno tradičními vzory r., které tvoří nejkonzervativnější prvek náb. a jejichž interpretace se mění v průběhu sekularizace spol. života. Z této skutečnosti vyplývá charakter sepětí r. s hist. utvářenými normativně hodnotovými systémy konkrétní spol. - R. hraje důl. roli v dějinách spol. jako tradičně vypracovaná metoda sociální výchovy jednotlivců a jejich přizpůsobení kolektivním normám života. Rozvoj racionálních prvků poznání a jednání člověka v průběhu jeho vývoje vytlačují r. na okraj spol. života, zejm. do oblasti ceremoniálních forem oficiálního jednání (občanská obřadnost, etiketa, dipl. protokol); 3. církví předepsaný způsob vykonávání bohoslužebných úkonů (v kř. v rámci kat., pravoslavných a protestantských církví); 4. liturgická kniha obsahující formulář úkonů při círk. obřadech. Od 1614 je oficiálně vydáván Ritus Romanus (Římský rituál).
