revoluční demokratismus

revoluční demokratismus, v užším smyslu ideový, politický a kult. proud v období rozpadu feud. a nástupu kap., usilující o likvidaci feud. zřízení rev. cestou a uskutečnění maximálně dem. modelu burž. spol. s pomocí a v zájmu lid. mas; v širším smyslu vnitřně diferencovaná ideol. a polit. těch tříd, vrstev a skupin, které se dostaly na pozice protifeud., později protiimper. a protikap. boje, vyjadřující zájmy většiny lidu a odhodlané hájit tyto zájmy rev. prostředky. Proti formální svobodě a rovnosti hlásané liberály požadovali rev. demokraté faktickou suverenitu lidu, osvobození spol. od feud. povinností, úplné odstranění stavovských přehrad a dosavadních stát. pořádků a nastolení dem. a republikánského režimu s rozsáhlým programem sociálních reforem (vliv utopického social.). Představitelé r. d. pocházeli většinou z maloburž. prostředí a jejich názory a činnost obsahovaly vedle protifeud. i významné protikap. prvky. R. d. je obecně kult. jev, zahrnující různé ideologie a hnutí v jednotlivých evr. a mimoevr. zemích. Ve Francii koncem 18.st. připravovala rev. demokracie jakobínů půdu pro nahrazení feud. kapitalismem, pozdvihujíc burž. na vedoucí třídu národa, a pro přechod ke svobodnému rolnickému vlastnictví půdy. Na vyšším stupnt stáli ruští rev. demokraté 40. a 60.let 19.st. (V. G. Bělinskij, A. I. Gercen, N. G. Černyševskij, N. A. Dobroljubov), kteří byli ideology rolnictva, snažili se myšlenku rolnické rev. spojit s idejemi utopického social. a filoz. materialismu a dial.; předpokládali že Rusko po likvidaci nevolnictví může přes rolnickou občinu přejít k social. a vyhnout se kap. - Č. radikální demokraté E. Arnold, K. Sabina, J. V. Frič a další byli rozhodnými odpůrci všech feud. stavovských výsad, žádali zrušení roboty bez náhrady, vytvoření burž. rep. nebo federace rovnoprávných států ve stř. Evropě, konfiskaci velkostatkářské půdy a její přidělení chudině, právo na práci a lidské životní podmínky, tvorbu dem. kultury a uskutečňování dem. internacionalismu. ldeově a politicky nejdůslednější byl z této skupiny E. Arnold.