reformační literatura
reformační literatura, lit. tvorba spjatá s reformací; jejím smyslem bylo šíření protestantismu v jeho různých formách a vývojových fázích. Rozvíjela polemické a agitační spisy, didaktické formy traktátu, kázání, alegorie, pamflety a satiry, ale především duchovní písně. Kladla důraz na překlady bible do národních jazyků (v Anglii J. Viklef a W. Tyndale, v Německu M. Luther. v č. zemích překlad Kralické bible ). V Čechách kořeny r. l. v husitské literatuře, v c. utrakvismu měl znacný význ. sborový zpěv (kancionály). Lit. nejvýzn. byla cinnost jednoty bratrské. vrcholící v díle J. A. Komenského.