referenční rámec
referenční rámec, psychol., sociol. soubor zákl. podmínek a předpokladů (hypotéz) vztažený k okruhu aktuálně studovaných relevantních jevů. R. r. vymezuje a určuje, na které konkrétní stránky zkoumaného jevu se musí zkoumání zaměřit, aby bylo z určitého hlediska smysluplné (např. fenomén normality lze klasifikovat pouze v určitém r. r., tj. z hlediska kritéria, k němuž se normalita vztahuje).