rakouská škola národohospodářská
rakouská škola národohospodářská, .subjektivně psychologický, verbálně a výrazně monisticky orientovaný směr neoklas. školy polit. ekon.. který vznikl v 70.letech 19.st. Za zakl. školy se považuje C. Menger, který 1871 publikoval svou verzi teorie mezního užitku (ve stejném roce jako Angličan W. S. Jevons). Byl také hl. mluvčím školy v jejím sporu o metodu polit. ekon. s něm. hist. školou. Nejvýzn. žáky a pokračovateli C. Mengera byli E. Böhm-Bawerk a F. von Wieser. V polemikách s ostatními představiteli neoklas. školy zastupoval Rakušany hl. Böhm-Bawerk, který byl také učitelem většiny pozdějších pokračovatelů v tradicích, tj. F. A. von Hayeka, L. von Misese, J. A. Schumpetera, a tzv. nová rak. škola (neomarginalismus). Stoupenci r. š. n. odmítali metodu hist. popisu v národohosp. vědě a požadovali vytvoření teor. polit. ekon. jako soustavy poznatků o vnitřních zákonitostech ekon. jevů. Vyvozovali však nesprávně zákonitosti hosp. jevů z činnosti hospodařícího jedince, pojatého jednostranně jako spotřebitele. Za hybný motiv činnosti hospodařícího jedince považovali psychol. rys, projevující se v úsilí o dosažení maxima požitku - proto se tato škola nazývá též psychol. nebo subjektivně psychol. školou. Ustředním bodem učení r. š. n. je teorie hodnoty zal. na teorii mezního užitku. Zákl. nedostatkem r. š. n. bylo, že nedocenila význam výr. procesu a hodnotu určovala subj. hodnocením užitečnosti zboží.
