poznání
poznání, proces odrazu a duchovní reprodukce skutečnosti v lidském vědomí směřující od nevědění k vědění. Je podmíněn zákony spol. vývoje a organicky spojen s praxí. P. si za svůj cíl klade dosažení obj. pravdy, p. podstaty věci.V procesu p. získávají lidé poznatky, pojmy reálných jevů o světě, který je obklopuje, poznávají i sebe samé. Poznatků pak využívají k praktickému přetváření světa. P. se tak stává nutným momentem praktické činnosti spol. Naopak spol. výr. činnost, praxe, je nutným momentem samotného p. Právě to, že v teorii poznání byl plně uznán význam praxe, změnilo tuto teorii ve vědu.
