tolerance
tolerance [lat.] 1. obecně snášenlivost k názorům a jednání druhých lidí, odlišným od názoru a jednání vlastních; v užším smyslu snášenlivost v oblasti víry a svět. názoru, zejm. snášenlivost náb.; 2. psychol . styl jednání a myšlení charakterizovaný snášenlivostí, jež zabraňuje potlačení nebo odsouzení názoru či postoje; 3. stroj. a ekon. povolená odchylka od zadaných rozměru, váhy apod., např. 220 gramů (tolerance +/- 5%). Odtud nulová tolerance - odchylka není povolená, přen. n. t. - žádná snášenlivost (termín obv. používán v politice).
