pontifex
pontifex [-ty-, lat.], ve starověkém Římě nejvyšší kněžská hodnost. Ke sboru pontifiků, v jehož čele stál nejvyšší kněz (pontifex maximus), se počítali i rex sacrorum, flaminové a vestálky. Sbor pontifiků dohlížel na obecné plnění náb. předpisů a měl rozsáhlé pravomoci. Pův. byl tříčlenný, od Caesara šestnáctičlenný. Za principátu se stala hodnost nejvyššího pontifika jednou ze složek císařovy moci. Ve 2.pol. 4.st. úřad nejvyššího pontifika zanikl, ale hodnost se objevuje v titulatuře papeže.
