polyfonie

polyfonie [-ny-, řec.], hud. mnohohlasost - způsob skladebné práce s převahou melodické a rytmické samostatnosti hlasů hud. skladby - několik samostatných znějících hlasů je při skládání vedeno současně; opak homofonie - jednohlasost. Polyfonicky jsou komponovány kontrapunktické formy. Odtud polyfonní skladba (případně p. vyzvánění telefonů či jiných přístrojů). V.t. kontrapunkt.


zpět