polovodičová paměť
polovodičová paměť, výpočetní tech. paměť s bitovou strukturou, u níž pro uložení, uchování a snímání elementárních bitových informací je použito buňky tvořené polovodičovými prvky v typickém uspořádání statického klopného obvodu (bipolární paměť). Je statickou pamětí s přímým přístupem, nedestruktivní z hlediska čtení informace (informace se ztrácí při přerušení dodávky energie). Ve srovnání s feritovou pamětí má řádově nižší vybavovací dobu, menší rozměry a příkon, ale je nákladnější (vyšší cena/ bit); je méně vhodná pro velkokapacitní paměti. Obvykle je uspořádána s přiměřeným počtem bitových paměťových buněk ve tvaru paměťové matice v pouzdře společně s dekodérem adresy, obvody výběru a záznamovými i čtecími zesilovači. Rozšiřování kapacity paměti a slova se provádí propojováním nezbytného počtu pouzder se zákl. počtem bitů.
