podřadnost
podřadnost, hypotaxe, subordinace jaz . syntaktické spojení charakterizované mluvnickou závislostí jedněch větných členů nebo vět na druhých (nadřazených); věty syntakticky nebo okolnostně závislé tvoří s hl. větou souvětí podřadné (hypotaktické). Někdy se rozlišuje mezi významovou p. a p. mluvnickou, tj. formální hypotaxí, vyjadřovanou podřadicími spojkami, příslovci, číslovkami a vztažnými zájmeny; významově subordinované složky lze totiž vyjádřit i paratakticky, např. prostým přiřazením (nedosáhl úspěchu , chyběla mu houževnatost ).
