plemeno
plemeno, rasa; 1. biol. forma existence druhu v přír. prostředí, které vyvolalo její vznik; 2. taxonomie infrasubspecifická kategorie, zahrnující skupinu živočichů (populaci) společného pův. vyznačujících se určitými (charakteristickými) dědičnými znaky a vlastnostmi, kterými se liší od ostatních příslušníků druhu; 3. zootech. skupina chovaných zvířat téhož pův., lišících se řadou genet. podmíněných znaků od ostatních jedinců druhu. Shoduje se ve vlastnostech tvarových a užitkových; 4. antr. p. lidské, skupina lidí se souborem podobných, dědičně podmíněných znaků, kterými se liší od ostatních plemen. P. vznikala vlivem různých geograf. podmínek a zanikala během vývoje lidstva. V současné době jsou uznávána tři velká p. člověka rozumného, Homo sapiens: bílé (europoidní), žlutohnědé (mongoloidní) a černé (negroidní). Kromě populací tří velkých plemen, tvořících současné lidstvo, přežívají i zbytky dalších, kdysi zřejmě též početných p., např. Negrilové, Negriti, Sanové a snad Ainové. - P. se dále dělí na antr. typy. Křížením jedinců různých plemen vznikají míšenci. P. se od sebe liší řadou tělesných znaků, např. barvou pleti, vlasů a oční duhovky, průřezem a vlnitostí vlasu, výškou, proporcemi těla, tvarem nosu, tvarem očních víček a sklonem oční štěrbiny, tvarem prsů. Tyto tělesné (somatické, fyzické) plemenné znaky nemají žádný vliv na intelekt člověka a ty jeho vlastnosti, jež jsou více či méně výslednicemi kult. vývoje etnických celků, zejm. nepodmiňují způsobilost různých p. ke kult. rozvoji.
