peníze
peníze, univerzální zboží, všeob. ekvivalent, sloužící především k vyjadřování ostatního zboží (k jeho koupi, prodeji a provádění různých plateb), tj. sloužící k peněžnímu vyjádření hodnoty zboží. Vznik p. je spojen s rozvojem směny zboží, neboť naturální směna na jisté úrovni spol. výroby nemohla již plnit svou funkci. Již v období rozkladu prvobytně pospolné spol. se živelně vyčleňují různá zboží (dobytek, kůže, později železo, měď, stříbro) sloužící ostatnímu zboží jako ekvivalent jeho hodnoty; tuto úlohu nakonec přebírá v podmínkách rozvinuté směny zlato. Monetární zlato převzalo později i jiné funkce, ale naopak některé funkce převzaly papírové nebo úvěrové p.; rozlišuje se proto kovový a papírový (státovkový, úvěrový) peněžní oběh. Obecně jsou funkce p.: a) míra hodnoty (slouží jako univerzální prostředek k vyjadřování cen ostatního zboží); zlato působí jako míra hodnoty všeho zboží, přičemž p. tuto funkci plní ideálně, jako pomyslné p. Ke stanovení ceny zboží je nutno přtrovnat je k určitému množství zlata; určité váhové množství zlata stanovené státem jako peněžní jed. se nazývá měřítko cen; b) oběživo a prostředek směny (plní funkci prostředku směny při prodeji zboží); c) úspory (pokladu), prostředek akumulace (část peněžních příjmů určitého subjektu není plně použita či slouží k akumulaci); d) platidlo (umožňuje vzájemné vyrovnání platebních závazků bez hotových peněz při prodeji zboží na úvěr, odkladu plateb, splácení bankovních úvěrů, placení daní); e) svět. peníze (na svět. trhu a v mez. platebním styku vystupují v pův. formě drahých kovů, zejm. zlata, v souč. i mez. zúčtovacích jed.).
