původní akumulace kapitálu
původní akumulace kapitálu, hist. proces hromadění výr. prostředků v rukou burž. (bývalých feudálů, kupců, měšťanů) a vznik námezdních výrobců osobně svobodných v průběhu hromadného, násilného oddělování drobných výrobců od výr. prostředků; probíhal v období vzniku kap., v zemích záp. Evropy zejm. v 16.-18.st. Název p. a. k. pochází od A. Smitha (previous accumulation); pův. je proto, že na rozdíl od běžné akumulace není výsledkem kap. výr., ale jejím předpokladem, východiskem. - V klas. podobě probíhala p. a. k. v 16.-17.st. v Anglii, kde došlo ke zruinování malých rolníků v procesu ohrazování. Pauperizované venkovské obyv. bylo odkázáno realizovat své životní potřeby na trhu a stalo se rezervoárem prac. sil. Rozvoj zeměd. techniky a agronomie (chov ovcí, střídavé hospodářství) přitom umožňoval zajišťovat dostatek surovin i potravin pro výr. centra. Vytvářející se kapitál mohl být pak investován do neagrárních odvětví, kde teprve docházelo ke kapitalizaci nadhodnoty. Význ. složkou umožňující p. a. k. v Anglii bylo státní zákonodárství a ochrana vznikajícího průmyslu státem (protekcionismus).
