přísloví

přísloví, ustálený stylizovaný výrok, obsahující obecně platné zásady nebo zkušenosti určitého společenství a vyjádřený přímo (Sytý hladovému nevěří, S poctivostí nejdál dojdeš) nebo obrazně (Lež má krátké nohy). Pro snazší zapamatování je často v podobě rýmovaného dvojverší (Jak jde kroj, tak se stroj). P. jsou doložena ve starověkých lit. památkách (asyrské, staroeg., staroind., Kniha přísloví ze Starého zákona, k níž dal zákl. král Šalomoun a do níž byla zařazena kromě p. izraelských i p. pův. eg. a edomského). Tvoří součást lid. slovesnosti a jsou v tradici pevně zafixována. Sběrateli českých p. byli zejm. J. A. Komenský (Moudrost starych Čechů), J. Dobrovský (Českých přísloví sbírka), F. L. Čelakovský (Mudrosloví národu slovanského ve příslovích), V. Flajšhans (Česká přísloví). U četných přísloví lze sledovat přejímání z jednoho jazykového společenství do druhého.