pájení obecně
pájení, nerozbíratelné spojování stejnorodých i nestejnorodých kovů pájkou, která má jiné složení i nižší t.t. než základní materiál. Spoj vzniká difúzí pájky do ohřátého zákl. materiálu. K zabránění oxidace roztavené pájky a povrchu pájeného materiálu se používají tavidla pro pájení, která pomáhají souč. rozpouštět oxidy a zvyšují zabíhavost pájky. Jsou dva druhy p.: p. na měkko a p. na tvrdo. Při p. na měkko se kovy spojují pájkou, která taje při teplotách do 500 °C. Pájené spoje se ohřívají obvykle pájedlem nebo plamenem. Pevnost spojů pájených na měkko je podstatně nižší než pevnost materiálů spojovaných při p. na tvrdo, kdy se kovy spojují pájkou při teplotách nad 500 °C. Pájené spoje se ohřívají plamenem, v peci, el. odporem. Malé části se ohřívají pájecí lampou.
