oheň obecně
oheň, 1. chem. hoření látek, nejčastěji ve vzduchu. O. se vyznačuje viditelným reakčním pásmem - plamenem, ve kterém dochází k exotermickým reakcím, obvykle ke slučování kyslíku se spalitelnými látkami. O. vzniká např. el. výbojem (bleskem), vulkanickou činností, zahřátím org. látek, třením; 2. lid. ozn. pro naevus flammeus. V.t. mateřská znamení.