odměna a trest
odměna a trest, psychol . důl. faktor v procesu učení a výchovy, kterým se na úrovni podmiňování (osvojování si určitých reflexů) modifikuje chování jedince. Odměňované reakce se zpevňují (posilují, fixují), tj. setrvávají v tendenci objevovat se v téže nebo podobné situaci znovu; trestané reakce pozvolna slábnou, odeznívají a vyhasínají. Pokusy s faktorem o. a t. byly prováděny zejm. v rámci výzkumů učení u zvířat a v oblasti pedag. psychologie, zabývající se procesem sociálního učení. Ve výchově jsou o. a t. intencionálně a plánovitě využívány jako jeden z prostředků k navození žádoucí motivace.
