obsah obecně
obsah, 1. mat. míra dvojrozměrných útvarů. O. je vždy nezáporný; o. sjednocení dvou útvarů bez společného vnitřního bodu je roven součtu obsahů obou útvarů. O. je určen, je-li dána jednotka o., zpravidla obsah čtverce o straně 1 m. U útvarů, jejichž hranice obsahuje křivky, se k výpočtu o. používá integrálního počtu; 2. jaz. a) "označované", co je vyjádřené materiální složkou jaz. znaku (v.t. forma); b) souhrn znaků společných všem jevům, které mohou být označeny (v.t. rozsah); c) úsek skutečnosti, ke kterému se výraz vztahuje (v.t. význam); 3. filoz. viz forma a obsah.
