nizozemská hudba
nizozemská hudba, v 15. a 16.st. se na území dnešního Nizozemska rozvíjela nizozemská polyfonie, vokální polyfonický sloh a cappella, který se rozšířil po celé Evropě. V 17.st. v souvislosti s rozvojem instrumentální hud. dosahovala vysoké úrovně výroba hud. nástrojů (zvl. klávesových) a varhanní tvorba i interpretace (J. P. Sweelinck). Byla vytvářena amatérská hud. sdružení (collegium musicum). V 17.-18.st. se stal Amsterdam důl. centrem hud. vydavatelské činnosti. V 18. století se uplatnila nová forma hud. života, veř. koncerty hostujících umělců, mezi nimiž byli i A. Vivaldi (1738) a mladý W. A. Mozart (1765, 1766). V 2.pol. 17. a v 18.st. se hrála operní představení, it. a fr. komická opera i pův. díla domácí. Na konci 18. a v l.pol. 19.st. vznikla řada hud. spol. Od l.pol. 19.st. se rozvíjela nár. hud. kultura, zprvu s vlivy něm. romant. 1826 až 1846 působila král. hud. škola v Amsterdamu. 1883 zal. nejvýzn. koncertní spol. Concertgebouw s vl. sálem, sborem a symf. orchestrem (Concertgebouw-Orkest). Na konci 19. a na zač. 20.st. byly organizovány nár. operní soubory, 1908 zal. král. konzervatoř v Haagu. Ze skladatelů přelomu 19. a 20.st. vynikli A. Diepenbrock (1862 až 1921) a J. Wagenaar, ve 20.st. zvláště W. Pijper, H. Badings, G. Landré. V souč. působí De Nederlandse Opera (zal. 1894, obnovená 1946) a další operní soubory (Forum, od 1955), asi dvacet symf. orchestrů (Concertgebouw-Orkest, Amsterdamská filharmonie, vytvořená 1951). Rozvinuté je sborové um. (Haagští pěvci, od 1917) a hud. školství (konzervatoře v Amsterdamu, Groningenu, Haagu, Rotterdamu, Utrechtu, Maastrichtu a Tilburgu). V Amsterdamu od 1948 pořádány letní hudební festivaly.
