neandertálec
neandertálec [podle naleziště Neandertal], Homo sapiens neanderthalensis, (dříve považován za samostatný druh Homo primigenius - pračlověk), formy fosilního člověka stojícího tělesnými znaky přibližně uprostřed mezi člověkem vzpřímeným, Homo erectus a moderním člověkem rozumným, Homo sapiens sapiens. Neandertálec měl robustní, již značně vzpřímené tělo, ale ještě dopředu skloněnou hlavu, nadoboční val a od současného člověka se odlišoval i některými znaky chrupu. Velikost mozku (lebeční kapacita) byla asi stejná jako u současného člověka. Byl rozšířen v Evropě, Asii i v Africe; je známo množství nalezišť kostrových pozůstatků. V Evropě se pravděpodobně vyskytoval již během třetí doby ledové (riss) a hl. v poslední době meziledové (risswürm) a na začátku poslední doby ledové (würm 1). Žil v tlupách; byl lovcem a sběračem. V Evropě lovil také jeskynní medvědy, v Asii kozorožce. N. sídlili v jeskyních a pod skalními převisy (abri). Znali oheň, vyráběli i používali kamenné (snad i dřevěné) nástroje. Je dokázáno i kultovní pohřbívání mrtvých lidí (na lokalitě TešikTaš v Uzbekistánu) a uctívání zabitých zvířat (v Dračí jeskyni v Alpách, kde byla objevena kameny obložená sbírka medvědích lebek). Na základě morfolog. variability dosud nalezených kostí se do okruhu n. v současné době řadí několik samostatných forem: a) anteneandertálec, Homo sapiens steinheimensis, nejst. forma, jejíž stáří se odhaduje na 250-300 tisíc let. Anteneandertálci mají mozkovnu úzkou, dosti vysokou, silně ustupující čelo a velmi mohutné nadoboční valy. Lebeční kapacita 1150-1250 cm3. Vyznačují se industrií pozdně acheuléenské kultury; b) proto neandertále c (ozn. také preneandertálec, časný neandertálec), jehož stáří se odhaduje asi na 60-150 tisíc let. Je doložen např. nálezy v Ehringsdorfu v Německu, Saccopastorer v Itálii, Fontéchevade ve Francii, na území Gánovců na vých. Slovensku, kde byl nalezena část mozkovny dospělého jedince a její úplný výlitek. Protoneandertálec se vyznačoval lebeční kapacitou asi 1 200-1 450 cm3; c) klasický neandertálec, Homo sapiens neanderthalensis, jehož stáří se odhaduje asi na 35-100 tisíc let. Měl malou tělesnou výšku (150-160 cm) a těžkou robustní postavu. Jde zřejmě o slepou větev ve vývoji člověka. Lebka klas. neandertálce má silně vystupující mohutné nadoboční valy, ploché temeno, široký nosní otvor a mohutné stoličky. Lebeční kapacita byla v průměru asi 1 400-1450 cm3. Tento vývojový stupeň je doložen množstvím nálezů, hl. ze záp. Evropy, např. Neandertal, Gibraltar, Spy, La Quina, Le Moustier, La Naulette. Klas. n. je známý i z dalších částí Evropy, sev. Afriky, Blízkého východu a stř. Asie. Nálezy jsou doprovázeny moustérskou kulturou; d) přechodný neandertálec, navazující zřejmě na protoneandertálce a směřující jednak k souč. člověku, jednak ke klas. neandertálci. - Některé kostrové pozůstatky nalezené na území ČR, hl. na Moravě (Šipka u Štramberka, Švédův stůl u Ochozu, Kůlna v Moravském krasu) a na Slovensku (řečiště Váhu u Šaly), se dosud nepodařilo přiřadit k žádnému z uvedených stupňů, protože jde o pouhé zlomky různých částí kostry. V.t. člověk.
