nálož
nálož, 1. voj. určité, na zákl. výpočtu nebo zkušenosti stanovené množství výbušniny s vysokou výbuchovou energií, potřebné k trhání nebo ke střelbě z palných zbraní; 2. hor. množství trhaviny používané na trhací práce; rozlišuje se: podle tvaru n. soustředěná, táhlá, dělená; podle umístění n. povrchová, vnitřní, sloupková (leží bez mezer ve vývrtu horniny), přerušovaná (mezi náložky se vkládají hluché vložky), sklípková; podle účelu např. n. na výhoz, na rozrušení.
