náboženská výchova a vzdělání
náboženská výchova a vzdělání, systém vštěpování náb. názorů a jim odpovídajících postojů prostřednictvím círk. a státních institucí. Vznik n. v. a v. je spjat se starověkými státy Východu (Babylónie, Egypt) a souvisí s teol. soustavami, jejichž znalost vyžadovala zvl. průpravu. V 6. a 5.st. př.n.l. se vznikem buddhismu vznikaly školy, vyučující náb. v klášterech. Kř. teol. byla v období raného kř. vyučována ve speciálních a všeob. vzdělávacích školách v Alexandrii, Jeruzalémě, Římě a dalších městech řím. říše a Byzance. Vrcholného rozvoje dosáhly n. v. a v. za feud., kdy církev měla monopol na vzdělání a výchovu a sama kultura se vyvíjela pod výrazným tlakem náb. a teol.
