nátrubek
nátrubek 1. hud . pův. začátek trubice u hud. nástrojů trubkového a rohového typu, umožňující vytvořit pomocí nátisku kmitání, které se přenáší na vzduchový sloupec; ve zdokonalené podobě oddělitelná kovová součást nástrojů, tvaru nálevkovitého (lesní roh, tuba) nebo kotlíkového (trubka, pozoun), jež usnadňuje tvoření tónů; 2. stroj . krátká trubka obvykle s vnitřním závitem pro závitové spojení trubek, popř. přivařená na nádobě pro připojení potrubí.
