monochromátor

monochromátor [řec.], přístroj vyčleňující volitelný úzký obor vlnových délek (tzv. monochromatické záření) ze širšího spektra. V optickém monochromátoru se používá jako disperzní prvek mřížka nebo hranol (v.t. optická soustava). V krystalovém m. se využívá difrakce rtg. záření nebo částic (např. neutronů, v.t. korpuskulárně vlnový dualismus) na krystalové mřížce.