molekulární akustika
molekulární akustika [-ty-], část akustiky, ve které se zkoumá vztah akustických vlastností a molekulární struktury látek. Měřením rychlosti šíření zvukových vln a jejich absorpce lze zjistit řadu rovnovážných i kinetických vlastností prostředí, např. elastické konstanty pevných látek, viskózní vlastnosti kapalin, údaje o měrných teplech plynů. Z frekvenční a teplotní závislosti akustických charakteristik lze stanovit oblasti strukturních změn v látkách. Při měření se zpravidla užívá ultrazvukových (104-108 Hz) a hyperzvukových (nad 108 Hz) frekvencí. Hyperzvukové frekvence umožňují zkoumat fonon-elektronové interakce.
