modální logika
modální logika, oblast log. zkoumající log. operace, tzv. modality (modální operátory jsou např. ,,je možné, je nutné, je nemožné"). Prvenství v oblasti zkoumání m. l. náleží Aristotelovi, který v rámci své sylogistiky objevil řadu principů m. l. Ve středověku byla m. l. dále rozpracována W. Occamem, analyzovala se struktura modálních výroků a modální sylogistika. Podnětem pro další rozvoj m. l. se stala až mat. logika, na jejímž zákl. byly vytvořeny m. l. trojhodnotové (J. Lukasiewicz), systém striktní implikace (C. l. Lewis), Lewisovy systémy s šesti neredukovatelnými modalitami, systémy relat. modality (G. H. Wright). Různými formalizacemi modalit se zabývali např. H. B. Curry, W. Quine, W. Ackermann; obecná teorie m. l. však není dosud zpracována.
