mezní situace
mezní situace, něm. Grenzsituation filoz . jedna z kategorií existencialismu, zavedená K. Jaspersem. Označuje situace, jimž se člověk nemůže vyhnout a které jej nutí, aby ve stavech hlubokého otřesu (bolest, vina, boj, smrt) na ně reagoval a prožíval je. Podle existencialismu se pouze tehdy stává ,,možná existence" existencí skutečnou (autentickou), člověk poznává sebe a dochází k uvědomění závislosti existence na transcendenci. K. Jaspers a M. Heidegger ve snaze vytvořit subjektivně ideal. ontologii povyšují tyto pocity na úroveň filoz. kategorií a zakládají na nich metody sebepoznání: Jaspers tzv. vyjasňování existence (Existenzerhellung) a Heidegger tzv. rozumění.
