mezní užitek
mezní užitek, ang. diminishing return teorie mezního užitku o hodnotě zboží, podle níž hodnota zboží se určuje jeho relativní vzácností (příp. i subj. ohodnocením jeho užitečnosti). Ta část zásob určitého zboží, která poskytuje majiteli i tomu, jenž zboží nevlastní, podle jejich subj. ohodnocení nejmenší užitek, tvoří jeho hodnotu rovnou meznímu užitku. Čím řidčeji se spotřební předmět vyskytuje, tím větší je jeho hodnota (m. u.); tak se hodnota zboží rovná užitku pro individuální potřebu spotřebitele. Teorie m. u. je teorií hodnoty neoklas. ekon. školy. 1871 ji uvedli do novodobé ekon. téměř souč. W. S. Jevons a C. Menger; 1874 L. Walras.
