manželství
manželství, 1. etnogr. hist. podmíněná a společností sankcionovaná a upravená forma vztahů mezi mužem a ženou, stanovící jejich práva a povinnosti vůči sobě navzájem, k dětem a ostatním příbuzným. Hl. účelem m. je založení rodiny jako zákl. jed. spol. V minulosti bylo hl. účelem zachování kontinuity příslušné příbuzenské skupiny (rodu). M. vzniklo ve stř. nebo mladším paleolitu se vznikem rodového zřízení; nejst. formou je polygamní skupinové m. (muži jedné příbuzenské skupiny měli právo na pohlavní styk se všemi ženami druhé skupiny) spojené s exogamií. Postupně se vyvinulo párové m., kdy manželé žili každý ve své rodové skupině (dislokální m.) nebo ve skupině ženy (matrilokální m.) nebo ve skupině muže (patrilokální m.). Dlouho se udržovaly různé přežitky skupinového m. (sororát, polygamie). V eneolitu a později během rozpadu rodového zřízení vznikla patriarchální rodina a s ní monogamní m., které vytvořilo z rodiny zákl. hosp. jednotku spol. Posledním vývojovým stupněm je monogamní, tzv. malá (nukleární) rodina, jejíž rozvoj byl urychlen vznikem soukromého vlastnictví. 2. právo podle rodinného práva právně upravený monogamní trvalý svazek mezi mužem a ženou, jehož hl. posláním je založení rodiny a řádná výchova dětí z něho vzešlých; m. se uzavírá souhlasným prohlášením muže a ženy před orgánem státu, že vstupují v manželství. M. zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením jednoho z manželů zamrtvého anebo zaživota manželů rozvodem.
