malajská literatura
malajská literatura, liter. dnešní Malajsie a do pol. 19.st. malajsky psaná liter. dnešní Indonésie. M. l. psaná arabským písmem je známa od 16.st. Do té doby se lit. látky šířily ústním podáním. Psaná liter. byla ovlivněna látkami indickými, perskými a islámskými (Hikayat Pandawa Lima , Hikayat Sri Rama , Bayan Budiman , Hikayat Si Miskin a další). K nejcennějším dílům patří Sejarah Melayu (v.t. Malajská kronika) a dílo Hikayat Hang Tuah (Pověst o Hang Tuahovi) o legendárních dobrodružstvích malajského nár. hrdiny. Lid. poezie používá nejčastěji formy pantunu, z umělých forem je nejrozšířenější syair (Ken Tambuhan , Bidasari ). Přechod k liter. moderního pojetí tvoří dílo Abdullaha bin Abdulkadira al-Munsyiho (1796-1854), především jeho autobiografie Hikayat Abdullah (Příběhy Abdullahovy). Moderní m. l. se vyvíjí od 30.let 20.st. K souč. prozaikům patří A. Samad Said (*1935), Hasan bin Muhammad Ali (*1928) a Ibrahim Omar (*1936).
