měření délek
měření délek, určování velikosti geom. rozměrů předmětu srovnáním se stanovenou jed. (metrem) nebo vzdáleností, v geodézii např. při vyměřování pozemků, tras nebo zemského povrchu pro kart. zobrazování. K m. d. se používají jednoduchá mech. měřidla (pásmo, posuvné měřítko, mikrometr), opt., pneumatické nebo el. měřicí přístroje a jejich různé kombinace. Zvl. význam má v geodézii, kde se zpravidla určují vzdálenosti ve vodorovném a svislém směru. Sikmé míry se na vodorovné převádějí násobením kosinem sklonu. Dále se redukují na zvolenou výpočetní plochu. Pro velké vzdálenosti musí být definována cesta sledovaná měřením. Zákl. metodika: a) přímé m. d. - srovnávání s měřidly o různých délkách; např. ocelové dráty důlní až l 500 m dlouhé, invarové dráty 24 m, lana až 150 m, pásma 2 až 100 m, tyče kovové až 3 m, latě až 5 m, pevná měřítka l-10 dm, mřížky 0,1-1 mm, šroubové mikrometry, křivkoměry, přístroje pro opt., akustické, světelné, interferometrické, elektronické m. d.; b) nepřímé m. d. - početním odvozením z jiné délky, např. trigonometricky.
