kyanovodík
kyanovodík, HCN, nejdůl. kyanová slouč.; bezbarvá těkavá kapalina s velmi vysokou diel. konstantou vlivem asociace velmi polárních molekul vodíkovou vazbou. T.t. -15 °C, t.v. 26,5 ° C; ve vodném roztoku velmi slabá jednosytná kys., která tvoří se zásadami soli kyanidy. Připravuje se syntézou oxidu uhelnatého a amoniaku při vyšších teplotách za přítomnosti katalyzátoru (oxidu hlinitého nebo ceričitého) nebo působením sulfanu na kyanid stříbrný. Používá se v org. syntézách, zejm. k výr. umělých vláken, např. typu nylon, orlon. Je smrtelně jedovatý.