králík domácí
králík domácí, domestikovaná forma králíka divokého, Oryctolagus cuniculus . V Čechách a Slovensku se chová od 16.st. Plemena králíků se dělí podle hm. a velikosti těla, podle délky srsti a užitkovosti. Rozlišují se velká plemena s hm. nad 5 kg (belgický obr, francouzský beran), střední plemena s hm. 3-5 kg (novozélandský bílý, kalifornský, francouzský stříbřitý, český strakáč, nitranský), malá plemena s hm. 2 až 3 kg (stříbřitý malý, činčila malá, kastorex, hermelín). Podle délky srsti se plemena dělí na dlouhosrstá, délka srsti nad 60 mm (angorský králík), se stř. délkou srsti, délka srsti 30-40 mm (většina plemen), a krátkosrstá s délkou srsti do 20 mm (kastorex). Podle užitkového zaměření se plemena k.d. dělí na masná, kožešinová, vlnařská a s kombinovanou užitkovostí. Ve velkovýr. se chovají hl. vyšlechtěné typy tzv. králičích brojlerů.
