koordinace obecně
koordinace [lat.] 1. uvedení ve vzájemný soul. vztah, přiřazení souběžně vedle sebe, na roveň; 2. psychol. a) smysluplně uspořádaná a centrální nervovou soustavou řízená souhra svalů a svalových skupin při pohybové činnosti člověka; 3. jaz. souřadnost. Odtud sl. koordinovat - uvádět v soulad a podst. jm. koordinátor - osoba nebo rozpis příp. počítačový program provádějící koordinaci.
