koncil

koncil [lat.], zast., kniž. koncilium a někdy též konsilium - shromáždění nejvyš. duchovenstva (kléru). Tradice k. vycházela ze synod raně kř. období (nejst. tzv. jeruzalémský k. kolem 50 n.l.). Z iniciativy řím. (byz.) císařů byly organizovány všeobecné (ekumenické) círk. k.; císařové jim předsedali a dodávali jejich rozhodnutím status stát. zákonů. Na ekumenických k. (kat. církev jich uznává 21) se schvalovaly systémy kř. věrouky a kultu aj.