kolektivní bezpečnost
kolektivní bezpečnost, v mez. vztazích vytvoření systému, ať již regionálního, nebo celosvět., jehož účelem je na zákl. spolupráce států udržet mír a bezpečnost, zajistit, aby nedošlo k napadení jednoho státu druhým státem. Současně zahrnuje i závazek zúčastněných států vystoupit společně proti případnému útočníkovi. K. b. ve svých důsledcích znamená nejen vytvoření systému, ale také odstranění příčin, které by mohly vést k vypuknutí války. Předpokladem k. b. je zákaz použití síly a hrozby silou v mez. vztazích a povinnost řešit všechny mez. spory pokojnými prostředky. K. b. je zajišťována mez. organizací, která je pověřena v případě napadení kteréhokoliv členského státu organizovat kolektivní akci za účelem obnovení mez. míru a bezpečnosti. Členské státy přejímají závazek podílet se na takové akci proti útočníkovi podle sjednané smlouvy a rozhodnutí příslušného orgánu mez. organizace. Nynější systém k. b. je zakotven v Chartě OSN, která v kapitole VII upravuje akce členských států při ohrožení míru, porušení míru a při činech útočných. Za tím účelem svěřily členské státy Radě bezpečnosti OSN zákl. odpovědnost za udržování mez. míru a bezpečnosti. Zavázaly se, že přijmou a provedou její rozhodnutí učiněná v souladu s Chartou OSN a že na její výzvu a podle zvl. dohody jí poskytnou ozbrojené síly, pomoc a služby nutné k splnění jejího úkolu. K. b. může být též prováděna v rámci regionálních organizací. Charta OSN však připouští pouze takové regionální organizace, jejichž činnost je slučitelná s cíli a zásadami OSN. Kromě toho Charta OSN vyžaduje pro všechny donucovací akce regionálních organizací předchozí zmocnění Rady bezpečnosti OSN.
