kodifikace jazyková
kodifikace [-dy-, lat.], jaz. uzákonění popis normy spisovného jazyka, mající povahu závazných, úředně předepsaných pravidel jeho užívání. Týká se hl. pravopisu a tvarosloví. Pravopisná a tvaroslovná k. č. je zachycena v Pravidlech českého pravopisu, lexikální ve Slovníku spisovného jazyka českého I - IV, Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a výslovnost v příručce Výslovnost spisovné češtiny I - II. K. zajišťuje jednotu, stabilitu a kontinuitu spisovného jaz., ale nesmí bránit jeho přirozenému vývoji a prohlubovat rozdíly mezi jaz. psaným a běžně mluveným.
