kleština
kleština, 1. stroj. pružné pouzdro s podélnými výřezy a vnější kuželovou plochou, pomocí které se působením převlečného kroužku kleština sevře. Používá se k upínání tyčí na soustruzích a soustružnických automatech; upravená k. k manipulaci s plechem při lisování ze svitku (kleštinové podavače); 2. stav. jednoduché nebo dvojité ztužující trámce vazby dřevěného krovu. Zapouštějí se do krokví zámkem, do vaznic a sloupků zářezy a spojují se svorníky. Tvoří příčné vyztužení střešních rovin krovů. K. se používají také ke stažení dřevěných štětových stěn.
