kaštel sídlo
kaštel [maď.< lat.], sl. kaštiel - specifický sl. typ venkovského panského sídla, majícího charakter zámku; měl obvykle čtyřkřídlou nebo obdélnou dispozici, často s nárožními věžemi, u renes. k. s atikami. Přestože se v arch. starších k. setkáváme s voj. prvky (příkopy, klíčové střílny), praktický obranný význam již neměly. V jedné obci mohlo vzniknout i více kaštelů.
