káfir

káfir [arab. nevěřící], v islámských zemích ozn. pro nemuslimy (pův. hl. pro křesťany); ve středověku, zejm. za křižáckých válek a později za tureckých výbojů, nabylo pejorativního významu (barbar). Termín přejat do mnoha jazyků v různých významech z arab. (kafr, cafard) a perské podoby (gaur, džaur).


zpět