intenzívní rozvoj národního hospodářství
intenzívní rozvoj národního hospodářství, pojem a terminologie užívaná obv. totalitními režimy se státem řízenými ekonokimi v býv. sovětském bloku vých. Evropy - typ ekon. rozvoje, u něhož je růst spol. výr. v převážné míře zajišťován zvyšováním účinnosti používaných výr. zdrojů. K hl. faktorům (tzv. kvalitativním) růstu i. r. n. h. patří produktivita práce, účinnost výr. fondů a účinnost přír. zdrojů. Základem i. r. n. h. je využití vědecko tech. rozvoje k tech. přestavbě spol. výr. a její strukturální přeměně zvyšováním tech. úrovně zákl. fondů, vyšším zhodnocováním výchozích surovin a materiálů a relat. snižováním nároků na vybavenost výroby prac. silami. I. r. n. h. tak zaměřuje rozšířenou social. reprodukci na dosažení vyššího stupně uspokojování spol. potřeb cestou efektivnějšího využívání všech zdrojů materiálových a fin. i zdrojů prac. sil. V souč. je rozhodující formou rozvoje ekonomiky vzhledem k vyčerpání možností extenzívního růstu.
