imaginativní umění
imaginativní umění, nové označení jednoho vývojového proudu 30. a 40.let 20.st., který spojuje členy pražské surrealistické skupiny (J. Styrský, Toyen, F. Muzika) s dalšími, podobně zaměřenými umělci (J. Síma, F. Janoušek, A. Wachsmann). Tato širší koncepce dovolila často izolovaně působící díla vysvětlit v širším společném kontextu. Principem je zobrazení vnitřních, fantazijních představ umělce a jeho osobních vjemů a zážitků. Dochází ke spojení v ireálné celky, které obsahují též formy reálného světa, ale v podobě symbolů zachycujících materializované představy umělce.